Máme to za sebou!!!
Tak už to máme za sebou! Je to tak, ačkoliv je to k nevíře. No bodejť, ten čas tak letí. Až se někdy bojím, že se zítra ráno probudím a místo toho, abych vstala, lupne mi v kříži:-) Ale zase utíkám od tématu. Cože jsem to chtěla původně říci? Co jsem to chtěla vyhlásit do světa? Co jsem chtěla mocným hlasem zvolat? Už vím! Pozor- ukončete volný proud svých myšlenek, pozorně zaostřete na monitor počítače svého a čtěte, neboť: Na vědomost se dává, že 20. 5., r. 2007, se v Plzni na DCM slavnostně ukončil letošní animátorský kurs!
V pátek jsem jako obvykle nastoupila do autobusu. Bydlím ve Varech a cesta do Plzně mi trvá přibližně hoďku a půl. „No, aspoň se budu učit“, říkala jsem si. Jenže jakmile jsem nasedla, očka se hned sama od sebe začala klížit, hlava upadat, myšlenky vytrácet a já se zabořila do hlubokého snění. Probudilo mě až silné cuknutí, jak se vypnul motor autobusu a já spatřila CAN Plzeň. „To jsem tomu zas dala. Ale testy se určitě píšou až zítra, nějak to doženu.“ Nahodila jsem krosnu, nasadila brýle a vyrazila směr DCM.
„Tak co, učila ses? Mně to vůbec nešlo, a ta ekonomie! A prý to píšeme dneska“ Vytřeštila jsem oči. Ono se to píše už dneska? Hm… No jo, budu muset spoléhat na přirozenou inteligenci- moc es v rukávu teda nemám. Odebrala jsem se do kaple, vzala kytaru a svěřila to Hospodinu… První testy byly fakt v pátek- všichni jsme prošli. V sobotu a v neděli přišly další. Ekonomie, právo, zdravověda… Zrak šel z toho kolem. Ale zvládli jsme to. Každý se teď doma kouká na diplom, na kterém se tkví jméno a „absolvent kursu pro animátory“. Ale je to všechno? Skončí to tímhle kusem papíru?
Z toho, co jsem doposud psala, by mohlo vyznít, že kurz pro animátory jsou samé testy, učení a testy. Jenže takhle to není! Když jsem se v pondělí ráno, po ukončení kurzu, vzbudila, koukla jsem se do zrcadla. Hledala jsem tu změnu. Teď je ze mě přeci diplomovaný animátor, už to mám černý na bílým. Kupodivu jsem ale vypadala stále stejně- vlasy mi trčely jako obvykle na všechny strany, očíčka mžourala a koutky cukaly směrem nahoru. Prostě jsem to byla stále já .
Nějaký chytrý člověk řekl „Co je důležité, je očím neviditelné“ (myslím že to byl Antoine de Saint-Exupéry). A někdo dodal, že ty největší změny se dějí v lidském srdci. A tak je to i s animátory… Tím, že jsem absolvovala kurs, tím jsem se nestala vševědoucím člověkem ani něčím víc. Dál budu tápat, dál budu hledat ta správná slova… Dál budu pochybovat a ptát se sama sebe, zda to, co dělám, má nějaký smysl. Dál se budu červenat, když se mě spolužáci zeptají na postoj církve k sexu, dál budu cítit zklamání a nechuť , když se mi něco nepovede… Dál budu dělat chyby a zakopávat (ale když si při tom vyvrknu kotník, budu vědět jak ho ošetřit:-)). Prostě dál to budu já- ta hledající, tápající, pochybující a chybující… Ale přesto tu je jedna velká změna. A ta se odehrála v mém srdci- Já teď už vím, že chci víc. Vím, že chci jít dál a že chci něco dělat. Vím, že církev je v našich rukou. Chci ji pomoct, chci ji aspoň částečně vrátit, to co nám dala! Já už nechci jen brát, já chci dávat…
Na kurzu jsem poznala plno přátel- skvělých lidí, jedinečných osob. Naučila jsem se na věci koukat z jiného úhlu, poslechla plno přednášek- jak duchovních, tak světských. A všechno se to ve mně hluboce zapsalo. Ale popsat to, to nejde tak snadno. A jak tak koukám, tak se moc rozepisuji, tak se to budu snažit nenápadně ukončit. Ale ještě chci poděkovat…
Děkuji všem novým plzeňským animátorům. Prý to tu máme jak na divokém západě. Nu což, aspoň se nenudíme:-) Měla jsem tu úžasnou možnost poznat vás a vím, že každý jste povolán k něčemu jinému. Každý z vás má ohromný dar, který stojí za to dávat dál! Chtěla bych poděkovat celému DCM. P. Kryštofovi Dedkovi, který je podle mě kněz na svém místě a který se nám po celou dobu věnoval. Také zbytku týmu DCM. Petru Blažkovi, Lídě a Honzovi Kadlecovým, kteří nám také věnovali ohromný kus svého času. A v neposlední řadě bych chtěla poděkovat našemu biskupovi o. Františku Radkovskému. Je asi všeobecně známo, že o. Radkovský je mládeži velmi nakloněn. My si toho velmi vážíme. Naše prosté slůvko děkuji asi nevyjádří jak velkou hodnotu pro nás má jeho přízeň. Po celou dobu, jsme cítili, že mu na nás záleží a byly si jisti jeho podpory.
The end??? Někdo by teď mohl říct, že nám to skončilo. Vážně? Ne!!! Tohle je totiž začátek…
Dělat něco pro druhé je cesta, jak nalézt sám sebe i Krista…
Markéta
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
Animátoři a škola.
(Jakub z Teplic, 22. 6. 2007 23:11)Gratuluju vám animátoři-jste JEDNIČKY.
XEvil 4.0 breaks captchas of Google, Facebook, Yandex, VKontakte, and 8400 others!
(MashaUnsob, 12. 12. 2017 22:14)