Ne každý věřící je křesťan
Když jsem psala článek „Ne každý „věřící“je věřící“, ani ve snu by mě nenapadlo, že se tak rozepíšu. Po čase jsem si ale uvědomila, že bych k tomu chtěla ještě něco říct…:-)
Mě totiž úplně dohání k šílenství, když se za synonymum slova „katolík“ pokládá „kostel“. A taky, když se slovo víra minimalizuje pouze jen na nedělní „návštěvu bohoslužby“. Vadí mi, když se z církve dělá zbytečná organizace a když si pod tímto slovem člověk představí jen bandu kněží. Mrzí mě, když se ve svátostech (křtu, eucharistii…) shledávají jen formality. A skřípu zuby, když se řekne slovo křesťan a člověk si pod tím představí jen plno pravidel, zákazů a příkazů. Co nesmím, nemůžu, neměl bych… O tom to ale přece všechno není!!!
Církev. Pro někoho magické slovo. (Pro někoho marnost nad marnost:-) ) Podstatu církve teď řešit nebudu- to by bylo na plno dalších článků. Chci jen říct, že církev není něco mimo. Není to něco kouzelného, co lítá vzduchem! Každý člověk, který je pokřtěn, je církví! Je částí jejího těla. Církev by neměla být nějaká instituce, která se stará jen o mravnost. Ona by měla být rodinou. Rodinou otevřenou, obětující, slavící a dávající!
K církvi se připojuji křtem. Někdo si řekne, že je to formalita. Ale křest je milost! Jasně, tím že mi kněz polije hlavu vodou, se můj vztah ke Kristu nezmění. Ale přece tu je něco jinak!
Hloubka křtu se dá těžko popsat. Je to jako fotka. Máš fotku, na které jsou nějací lidé. Ta fotka pro tebe nic moc neznamená. Neznáš totiž ty osoby na ní. Něco jiného ovšem je, když na té fotce uvidíš své přátele. V tu chvíli pro tebe začne mít cenu. A co pak, když na ní poznáš sám sebe? Když si při pohledu na ní vzpomeneš, jak jsi byl šťastný?
Křest. Skutečný význam se dá poznat jen skrze víru. Samozřejmě, Ježíš mě miluje ať jsem pokřtěný nebo ne. Ale v křtu jde přece i o moje rozhodnutí. Tím vlastně řeknu na plný pecky, že já chci mít s Kristem něco společného. Že ho přijímám. Že mu dovolím, aby mě naplnil svou milostí. Že chci být s ním na tý fotce, že přijímám jeho pozvání do rodiny… Dalo by se samozřejmě namítnout, že v katolické církvi se křtí nemluvňata, tak jaké pak rozhodnutí. Ale pozor, já tu neříkám, že každý, kdo je pokřtěn je křesťan. To je ten první krůček. Ono totiž to ano není jen otázkou jednoho vyšinutí mysli. To ano se musí stále obnovovat. V káždé svátosti... Při přijímání každé Eucharistie říkám: Ježíši, Ty jsi můj Pán, jen Ty...
K tomu nedělničení, zákazům a příkazům. Mám přátelé, kteří nezapadají do škatulky „správný křesťan“. Tedy do té škatulky, kterou jsme si vytvořili my lidé a kterou někteří považují za jedinou správnou. Proč? Protože dělají něco jinak. Protože třeba mluví jinak, protože se nebojí říct svůj názor. Protože jsou rebelové a dřív udělali hodně kravin. Protože po mši v kostele spustí regéčko a protože se nebojí nosit roztrhaný džíny... Ale právě tyhle lidi, ty já považuji za skutečné svědky! Jsou to oni, kteří se nebojí na ulici mluvit o Ježíši Kristu! Jsou to oni, kteří svůj volný čas obětují, aby připravovali věci pro druhé… Oni jsou pro mě skuteční Křesťané! (Ano, křesťané s velkým K!) Co mě ale fakt štve je to, když pak slyším, jak se těmto lidem dostává „mravních poučení“ a napomínání, že se to přece nehodí… Že se v kostele nemluví nahlas, že se tam nezpívají písničky a styly, které by varhany nedohnaly ani se sedmimílovými botami… Že nemají úctu k Hospodinu, když si přesně nesednou a nekleknou a když v kostele tleskají. Ono je toho plno. Teď ale jedna otázka- přeje si Bůh, abychom mu vzdávali přehnanou úctu? Chce, abychom se před Ním přetvařovali? Chce, abychom mu zpívali, když to není ze srdce? Co On vůbec od nás chce?
Na tohle je důležitý si odpovědět. Co po mně Kristus chce… ??? Mnohdy jen povídáme a povídáme. Máme plná ústa toho, co by se mělo, co by mělo být a co by ti druzí měli dělat. Ale víra to je vztah. Jsem to JÁ a Bůh! To je základ všeho. Když neznám Boha, můžu plnit všechna přikázání, znát zpaměti katechismus a být den co den v kostele… Ale stejně nejsem křesťan! Křesťana z člověka nedělají slova, ani činy. Kdyby nás měl Bůh milovat podle toho, co (ne)děláme a (ne)mluvíme, asi by to moc dobře nedopadlo. Křesťana dělá srdce…
Děkuji Bohu, že můžu poznávat, co znamená být křesťanka. A děkuji všem mladým lidem, kteří slovu "křesťan" dávají nový rozměr. Těm, kteří dál hrají reggaéčka, blbnou, tleskají a tancují v kostele… Děkuji všem, kteří překročili předsudky a poznali, že být křesťanem znamená být hlavně člověkem!!!
Díky Vám …
Markéta
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
BEST software for captcha breaking!
(MashaUnsob, 12. 12. 2017 22:05)
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
Mozno
(Peter, 28. 9. 2007 13:27)
Marketa
Mas celkom zaujimave reflexie,iste to vidno,ze zijes duchovne :O),cely nas zivot je o nas a o Bohu.Princip je v tom,ze clovek dneska uz nechce hladat,je to taske a narocne.radsej sa uspokoji s plitkym hladanim v kulture tela a technologii.Vlastni priklad zivota je asi najefektivnejsie evanielium pre vsetkych-hlavne pre nas krestanov katolikov.
pfric06@centrum.cz
Honzovi II
(Markéta, 24. 6. 2007 17:26)A samozřejmě, kdybys chtěl cokoli svého publikovat, tak je to srdečně vítáno! Však víš:o)
Honzovi...
(Markéta, 24. 6. 2007 17:25)Díky moc za pochvalu. Od Tebe si ji obzvlášť vážim!
Komentář - pochvala
(Honza Šimkanin, 20. 6. 2007 13:02)Teda Markéto,to koukám, to je fakt dobrý článek:).Vidíš,jak jsi se zapracovala:).Jen tak dál a dej mi vědět,až bude zase fungovat mládež
PS:
(Karel Bor, 5. 6. 2007 23:03)
Slovák nejsem, ale slovenština je hezká, měkoučká řeč a ve Varech je spousta Slováků, i když už většinou starších a v našem kostelíčku je často k slyšení. Ve slovenštině je také dost pěkných knížek s náboženskou tématikou a trošku jinými pohledy a názory, než mají čeští autoři.
Ale k Tvým článkům, stojí za to si je přečíst a uvědomovat si v čem máš, či nemáš shodný názor. Přeji Ti víc důvěry v církevní společenství..."kde jsou dva či tři ve jménu....." , jde přece o "evangelium" i když osobní prožitek s Tvůrcem je tak báječný a jedinečný.
to Karel Bor
(Markéta, 2. 6. 2007 17:44)Děkuji za komentáře k mým článků:) Je hezký vidět, že to někdo čte:) Otázka- vy/ty jste/jsi ze Slovenska?
trocha poezie k podpoře a zamyšlení
(Karel Bor, 2. 6. 2007 16:55)
Cez svoje ja. (Mat 11,12)
Verime,
ale len po hranicu rozumu,
modlime sa,
ale len po hranicu našej vóle,
milujeme,
ale len po hranicu vzájomnej lásky,
obetujeme,
ale len po hranicu prebytkov.
Znášame utrpenie,
ale len po hranicu bolesti,
podriaďujeme sa,
ale len po hranicu nášho názoru,
vydáváme hrivny,
ale len po hranicu ohrozenia životnej kariéry,
odpúšťame,
ale lenpo hranicu trpezlivosti,
chceme dary Ducha,
ale len po hranicu našej miery.
Od vekov si človek robí hranice,
od vekov si on predpisuje,
aké sú cesty veriaceho.
Ó, Pane,
pomóž mi prekročiť svoje hranice
a začať život v Tvojom priestore!
V tom priestore Tvojej vóle,
v tom priestore slobody od seba,
v tom priestore šťastia duše,
v tom priestore,
kde platí zmenená miera hodnót,
v priestore križa Golgoty.
Milan Jurčo / Jazyk spieva o Tvojom slove/
All internet will be CRASHED with XEvil!?
(LatonyaDip, 26. 3. 2018 6:35)